Skladování destilátu

U pití stejně jako u jídla platí, že každý má svou chuť. Co chutná někomu nemusí chutnat nikomu jinému. Někdo tvrdí, že nejlepší je pálenka hned po vypálení, jiný má rád odleženou z dubového sudu. Většina však tvrdí, že pálenka potřebuje minimálně rok k dokončení procesů. Následující seznam je doporučení pro změny chuti pálenky z pěstitelského pálení.

Průměrná doba větrání je 14 dní. Po tuto dobu by měla být pálenka umístěna v tmavé místnosti (světlo má vliv na éterické části) ideálně s teplotou kolem 15 stupňů. Po dobu větrání by měla být pálenka chráněna proti vnějším vlivům, látkou.

Ovocné destiláty jsou konzervovány ve své podstatě sami sebou. Nemusíme se tedy bát, že by postupem času došlo k jejich znehodnocení. Pro zrání se používají nejčastěji skleněné demižony na slivovici, aby nedocházelo k úbytkům množství. Názory na zrání jsou opět různé, běžné je nechat pálenku odležet jeden rok, někdo udává až 5 let. Každopádně důležité je nádobu uzavřít korkem, neuzavírat ji hermeticky, například voskem .. pak není proces tak efektivní.

Nejznámější zrání, specifické svými možnostmi, je zrání v sudech. Touto cestou se toho dá hodně pokazit i hodně získat. Špatně ošetřeným sudem může povrch plesnivět a nepříjemné chutě tak mohou přejít do pálenky. Základem je vyčištění sudu horkou vodou a několikadenní působení slabého roztoku kyseliny sírové. Nejvhodnější typ sudů je dubový a jasanový, dá se použít i sud ze švestkového dřeva, ale ten není běžně dostupný. V dřevěném sudu na rozdíl dále dochází k úbytkům alkoholu (andělská daň).

Je procesem uvolňujícím látky z ovoce. Prakticky jde o luhování látek obsažených v plodech / bylinách do pálenky. Postup je velmi jednoduchý, do pálenky se naloží čerstvé ovoce / bylinky. Z nich postupem času přecházejí látky do pálenky. I z relativně chuťově špatné slivovice se tímto procese dá vytvořit obstojný destilát. Ano jedná se o poctivý postup na výrobu likérů.